Z cest 013

V sobotu ráno bylo hnusně, pršelo. Nestát mi v rohu místnosti téměř nejetá 29“, ani by mě nenapadlo vytáhnout paty. Jenže chuť jí dát poprvé pořádně do rámu byla silnější a tak jsem nakonec vyrazil. A dobře jsem udělal, protože v neděli bylo počasí ještě horší a nešel bych vůbec. I tak jsem se jednou musel schovat před pořádnou přeháňkou, ale jinak si na počasí nemohu ani v nejmenším stěžovat – teplota příjemná a na cestách minimum lidí … toho si člověk v Praze zase tolik neužije. S velkým kolem jsem se konečně nemusel bát delších rovinatých úseků, takže jsem si naplánoval jízdu víceméně podél Vltavy až na samý jih města. Dojel jsem nakonec až pod Radotínský most Pražského okruhu, poté se vrátil do Komořan na BUS, a chtěl vystoupit u Kunraťáku, kde bych ještě trochu pojezdil. Začalo však znovu lejt, tak jsem se nechal odvést rovnou na metro a zamířil domů.

Plot Jurského parku

Radotínský most - tu lávku po mostovkou si jednou musím projet (pokud je tedy určená veřejnosti),
teď se mi nechtělo hledat, kudy bych se na ní dostal

Z jízdy mám ale samé pozitivní dojmy. Je především tak nějak celkově pohodlnější. Když jsem dříve věděl, že pojedu spíše po hladším povrchu, foukal jsem si Duro na hodně vysoký tlak, aby nekladlo takový odpor. Jenže pak bylo hrozně tvrdé a jízda nebyla vůbec příjemná. Když si pořádně nahustím současnou pneu, jede se mi pořád skvěle. Asi to bude měkčími bočnicemi pláště, které se i přes ten vysoký tlak snadněji deformují a pruží. Dále kliky. Ty se mi fakt líbí. I přes větší kolo cítím znatelně vyšší kroutící moment oproti 145 mm klikám, a když jedu nyní do kopce, tak mi to připadá, jako kdyby mi v tom pomáhal ještě nějaký přídavný elektromotor. Je to velmi příjemné a opravdu rád bych si zkusil jízdu do kopce se 165 mm klikami – to musí být paráda. Pro většinu jízdních režimů ale asi budou ideál kliky 150/125 mm. Na rovince jsem si také vyzkoušel a pomocí GPS změřil maximálku. Vytáhl jsem to na rovných 20km/h, udržel jí pár vteřin a poté se pokorně (a rozradostněn z toho, že jsem si nerozbil držku, protože ač se to nezdá, tohle je na jednokolce těchto parametrů rychlost přímo závratná) vrátil na příjemnou cestovní rychlost cca 10km/h. Poslední věcí je brzda. S tou si to zatím fakt užívám. Dal jsem si jí „na těsno“, takže se jí jen dotknu a už brzdí jako divá. Připadám si stejně jako před rokem, když jsem s bržděním začínal. Mnohokrát jsem tak spadnul i na asfaltu, ale povolovat lanko kvůli tomu nebudu. Jednak už si to trochu sedlo a chod páčky se malinko prodloužil, druhak jak se budou pomalu obrušovat špalky, bude to lepší a lepší. Navíc začínat za obtížnějších podmínek znamená o to víc si později vychutnat ty lehčí. To byl tedy můj první výlet na 29“, trval zhruba 5 hodin a já najel 27 km. Posledním velice příjemným zjištěním bylo, že jsem večer a v neděli necítil téměř žádnou únavu nohou (kolen), jako tomu bývalo při podobných nájezdech s 24“.

Trasa ze dne 25. 5. 2013