Kolonoskopie zkušenost má

Jelikož jsem měl poslední dobou drobné zažívací obtíže (a samozřejmě se hned bál rakoviny tlustého střeva atd.), zašel jsem k lékaři, absolvoval nějaké testy, a celé to bylo zakončené v nadpise uvedeným, a obecně velmi oblíbeným, vyšetřením. Protože to dopadlo dobře a podle všeho jsem zdravý jako ryba (což udělalo čáru přes rozpočet mým plánům o blogování o životě s těžkou nemocí), můžu v klidu popsat, jaké to bylo, a přispět tak k těm všem, více či méně, hrůzostrašným příběhům, které vám google zobrazí na první straně při hledání tohoto slova…

Abych si ulehčil práci a nemusel popisovat přípravu na samotné vyšetření, mrkněte na následující návod,

Jak na to


který jsem obdržel u dr., a zcela se podle něj řídil. Porušil jsem akorát množství housek k poslednímu obědu, kdy jsem si dal drze celé dvě, abych se před tím hladověním alespoň trochu nasytil. To byla asi chyba, protože jsem měl poté, spolu s přibývajícími litry přípravku, zbytečně plné a těžké břicho, takže spíš doporučuji opravdu jen něco na chuť a následně se začít nalévat dále popisovanou dobrotou. Poté odbila půl třetí odpoledne a já si z jednoho z pytlíků připravil svůj první litr nápoje.

Dobrůtka z pekla

Ještě dodám, že v ordinaci mi sestra nabídla asi za stovku tento Fortrans, nebo jsem si mohl koupit asi za tři kila něco „lepšího“, přičemž to lepší mělo spočívat (už si přesně nepamatuji) buď v tom, že toho musíte vypít méně, nebo si to dáváte do čeho chcete, a tudíž by to mělo chutnat lépe. Já udělal tu chybu, že jsem si řekl, že snad vydržím pít jedno odpoledne nápoj o stejné chuti. No … vydržel jsem to, ale za cenu doživotních vzpomínek a častých nočních můr. Fortrans totiž chutná zhruba jako ananasový džus smíchaný s jedlou sodou a je to něco naprosto odporného. Po prvním litru jsem toho měl až nad hlavu a představa dalších tří mě děsila. Ač jsem se toho snažil naráz vypít vždy co nejvíce (5-10 loků plných zoufalství), přestávky mezi jednotlivými napitími se neustále prodlužovaly, protože se mi z toho začalo dělat špatně a vůbec to do mě nešlo. Asi od třetího litru jsem to pokaždé musel zapít trochou štávy, abych se zbavil té pachuti v ústech. Kupodivu jsem ale ani při posledních (a zdaleka nejhorších) doušcích nevrhnul a v půl deváté večer to měl konečně v sobě/za sebou. Zábava tím samozřejmě neskočila, protože mi bylo dost blbě, a zhruba od dvou hodin od počátku kůry jsem musel, tak co půlhodinu, navštěvovat pana Toaletu. Ale noc proběhla v klidu (až na tři výlety na trůn) a nadešel den D. Nevím, jak moc se předtím může ještě normálně pít, já akorát svlažil hrdlo při ranním čištění zubů a tím to haslo.

V diskuzích jsem si sice přečetl, jak strašně bolestivé vyšetření to je, ale spousta lidí byla zase v pohodě, takže ačkoli vždy počítám a připravuji se na možnost toho nejhoršího scénáře, tak jsem věřil, že budu mít jako obvykle štěstí a dobře to dopadne. Proto jsem byl zcela v klidu a nijak se nestresoval. V ordinaci mě překvapily dvě věci (které jsem očekával po čtení diskuzí) – nedostal jsem žádné slušivé tepláky s dírou na zadku, takže jsem to celé absolvoval na ostro, a také jsem nedostal vůbec nic na uklidnění, prý to bude OK. No a bylo. Trvalo to asi 10-15 minut a na velké Tv jsem si pěkně prohlédl putování celým vlastním tlustým střevem. Člověk by nevěřil, že bude tak hezky růžovoučké a hebké, bez jizev a šrámů na stěnách (asi proto, že nejím střepy a kamennou drť) – jako u miminka. Škoda jen, že naše zdravotnictví zatím není tak daleko, že by vám celé video mohli pěkně hodit třeba na flešku a člověk by se jím mohl doma kochat, případně chlubit na blogu:) Po celou dobu jsem cítil jen větší či menší tlak v břiše, o nějaké bolesti se ani nedá mluvit, spíš to bylo chvílemi trochu nepříjemné, asi jako když máte křeče v břiše kvůli nějakému špatnému jídlu. Celé břicho mě trochu tlačilo ještě asi 3h po vyšetření, jak se mi v něm držel vzduch, který tam při prohlídce naprali. Ten den jsem ještě jedl jen málo, abych tomu všemu dal trochu klidu a poté již najel na normální režim.

Co z toho celého plyne? Že kolonoskopie tlustého střeva není třeba se bát, protože to může být úplně pohodové vyšetření (je pravda, že také nemusí, ale dokud to nezkusíte, tak to nezjistíte, a pak už to budete mít za sebou, takže mise splněna) a byla by škoda kvůli jeho odkládání něco zanedbat a pak třeba zcela zbytečně zhebnout;) Na stupnici bolesti od jedné do deseti bych jí dal dvojku, naproti tomu na stejné stupnici nepříjemnosti bych dal pití Fotransu osmičku. Ten už nechci v životě vidět a raději bych vyprázdnil střeva třídenním hladověním a pitím vody (pokud by to tedy mělo mít ten samý efekt), než šel znovu touto cestou. Pokud tedy zvolíte ten šetrnější přípravek (mělo by se to jmenovat Picoprep) a vyhnete se tak čtyřem litrům utrpení, může to být celé nakonec docela fajn zkušenost a unikátní prohlídka vlastních útrob:)

Polohovatelná sedlovka KH

Jak už jsem několikrát psal, od začátku jsem měl problém s posazem, který mi působil bolesti. Origoš QU-AX sedlo bylo tvrdé a zbytečně vykrojené. Tomu jsem unikl koupí ploššího a měkčího KH sedla. Další měkkost jsem přidal „polstrovaným“ cyklo prádlem, ale neustálému nalehnutí na přední a užší část sedla mohla zabránit až nastavitelná sedlovka. Za 750Kč jsem si jí tedy TADY konečně zakoupil.

KH adjustable seatpost

Pomocí těch dvou šroubů si dle libosti jednoduše nastavíte sklon sedla a to je celé:)

Srovnání s dodávanou ke QU-AX Cross

Jak je vidět na následující fotce, konečně jsem si mohl zvrátit sedlo pořádně dozadu a sedím už pohodlně na zadní rozšíření části. Ne, že by to najednou bylo o sto procent lepší posezení, ale znát to je, a až bude venku kosa, tak už budu při jízdě asi spokojen. V teplých dnech to holt nikdy nebude ono, protože buď na sobě můžu mít jen lehké kraťasy, které sice budou větrat, ale zase se mi budou pod zadkem shrnovat a dřít, nebo mít cyklo trencle s vložkou, která drží pěkně tvar, ale zase se v ní člověk škvaří. A chlazené sedlo se v nejbližší době prodávat nebude, takže... Já bych všechny ty hice zakázal, každého jenom otravují:-/

Sklon sedla dříve a nyní

Teprve nyní jsem si všiml, že už je na světě nová verze této sedlovky, která se zbavuje toho prostředního členu a skládá se již jen ze dvou částí. Že mám tu starou, mi ale nijak zvlášť nevadí. Její konstrukce je ozkoušená a tu novou s tímto menším průměrem stejně ještě nikde nenabízejí, takže bych na ní musel čekat.

KH forged adjustable seatpost