Z cest 013

V sobotu ráno bylo hnusně, pršelo. Nestát mi v rohu místnosti téměř nejetá 29“, ani by mě nenapadlo vytáhnout paty. Jenže chuť jí dát poprvé pořádně do rámu byla silnější a tak jsem nakonec vyrazil. A dobře jsem udělal, protože v neděli bylo počasí ještě horší a nešel bych vůbec. I tak jsem se jednou musel schovat před pořádnou přeháňkou, ale jinak si na počasí nemohu ani v nejmenším stěžovat – teplota příjemná a na cestách minimum lidí … toho si člověk v Praze zase tolik neužije. S velkým kolem jsem se konečně nemusel bát delších rovinatých úseků, takže jsem si naplánoval jízdu víceméně podél Vltavy až na samý jih města. Dojel jsem nakonec až pod Radotínský most Pražského okruhu, poté se vrátil do Komořan na BUS, a chtěl vystoupit u Kunraťáku, kde bych ještě trochu pojezdil. Začalo však znovu lejt, tak jsem se nechal odvést rovnou na metro a zamířil domů.



Plot Jurského parku
Radotínský most - tu lávku po mostovkou si jednou musím projet (pokud je tedy určená veřejnosti),
teď se mi nechtělo hledat, kudy bych se na ní dostal

Z jízdy mám ale samé pozitivní dojmy. Je především tak nějak celkově pohodlnější. Když jsem dříve věděl, že pojedu spíše po hladším povrchu, foukal jsem si Duro na hodně vysoký tlak, aby nekladlo takový odpor. Jenže pak bylo hrozně tvrdé a jízda nebyla vůbec příjemná. Když si pořádně nahustím současnou pneu, jede se mi pořád skvěle. Asi to bude měkčími bočnicemi pláště, které se i přes ten vysoký tlak snadněji deformují a pruží. Dále kliky. Ty se mi fakt líbí. I přes větší kolo cítím znatelně vyšší kroutící moment oproti 145 mm klikám, a když jedu nyní do kopce, tak mi to připadá, jako kdyby mi v tom pomáhal ještě nějaký přídavný elektromotor. Je to velmi příjemné a opravdu rád bych si zkusil jízdu do kopce se 165 mm klikami – to musí být paráda. Pro většinu jízdních režimů ale asi budou ideál kliky 150/125 mm. Na rovince jsem si také vyzkoušel a pomocí GPS změřil maximálku. Vytáhl jsem to na rovných 20km/h, udržel jí pár vteřin a poté se pokorně (a rozradostněn z toho, že jsem si nerozbil držku, protože ač se to nezdá, tohle je na jednokolce těchto parametrů rychlost přímo závratná) vrátil na příjemnou cestovní rychlost cca 10km/h. Poslední věcí je brzda. S tou si to zatím fakt užívám. Dal jsem si jí „na těsno“, takže se jí jen dotknu a už brzdí jako divá. Připadám si stejně jako před rokem, když jsem s bržděním začínal. Mnohokrát jsem tak spadnul i na asfaltu, ale povolovat lanko kvůli tomu nebudu. Jednak už si to trochu sedlo a chod páčky se malinko prodloužil, druhak jak se budou pomalu obrušovat špalky, bude to lepší a lepší. Navíc začínat za obtížnějších podmínek znamená o to víc si později vychutnat ty lehčí. To byl tedy můj první výlet na 29“, trval zhruba 5 hodin a já najel 27 km. Posledním velice příjemným zjištěním bylo, že jsem večer a v neděli necítil téměř žádnou únavu nohou (kolen), jako tomu bývalo při podobných nájezdech s 24“.

Trasa ze dne 25. 5. 2013

Nákup 29“ a první jízda

Začátkem května jsem naznal, že už přišel čas, abych do toho konečně praštil a pořídil novou uni. Již delší dobu jsem měl vyhlídnuté dvě 29“ – QU-AX Cross (později MUni) 29“ a Nimbus MUni 29“. Na té první mě lákala akorát nižší cena (což vzalo za své, když skočila z 4,5k na 6,5k), naopak mě odrazovala má dřívější zkušenost s prasklým rámem, stejná zkušenost dalšího člověka (KLIKa Tomášovo popis drobných problémů (KLIK). Když jsem u českého prodejce nepochodil s možností koupit si Nimbusku u něj, nezbylo, než využít nabídky UDC.

Zde malá vsuvka. Bylo mi jasné, že pro nákup ze zahraničního eshopu budu muset zřejmě využít služby PayPal. Měl jsem za to, že pro jeho používání je třeba mít s tímto účtem svázanou platební kartu a jelikož jsem k tomu nechtěl použít kartu ke svému starému dobrému účtu, který mám již od patnácti let, založil jsem si primárně k tomuto účelu osobní účet u mBank. Nestálo/nestojí mě to ani korunu, budu tam mít v mezidobí akorát pár korun, takže se nemusím ničeho obávat, a navíc mi k tomu dali bezkontaktní platební kartu, takže než jí dostanu od své hlavní banky, mohl jsem si alespoň již vyzkoušet bezkontaktní způsob placení. Proces založení účtu u mBank byl dosti negativně poznamenán tím, že když jsem šel na kontaktní místo do Kotvy podepsat pár papírů, strávil jsem tam skoro hodinu, protože tam byla jediná absolutně nestíhající paní a přede mnou obrovská fronta dvou! lidí. Navíc si v tom jejich výklenku člověk ani nemá pořádně kam sednout, takže tam zákazníci kolem postávají jak pitomci. Fakt ostudné, měl jsem sto chutí odejít. Naproti tomu založení PayPal účtu byla procházka růžovým sadem. Řídil jsem se tímto návodem (KLIK), a i když už je trochu zastaralý a v procesu registrace nastalo pár drobných změn, průměrně znalý člověk si s tím bez problémů poradí. Nakonec jsem zjistil, že jsem si tu mBank mohl klidně odpustit, protože s PayPal účtem není nutné vázat žádnou kartu, a člověk si na něj může poslat peníze převodem ze svého bankovního účtu. Tak jsem to také udělal v případě nákupu uni, ale příště si asi zkusím druhý způsob – mít peníze na nákup na mBank účtu a při placení použít kartu, kterou mám s oběma účty svázanou.

Ale zpět k samotnému nákupu. V německém UDC požadovanou jednokolku neměli (jen podobnou – Nimbus Tour 29“, jenže tam bych toho musel měnit mnohem více – pedály, pneu atd., navíc byla dražší), takže britský shop byl jasná volba – především kvůli té parádní ceně 205 liber (mít tak tenhle obchod za rohem). V úterý ráno jsem jim tedy napsal mejl, kde jsem projevil zájem o tento model s drobnou úpravou – výměna sedla, sedlovky a k tomu přihodit úchyt na brzdu a „okrasnou“ čepičku na ventilek. Také jsem požádal o sdělení, kolik by stálo poštovné do ČR, neboť ten jejich objednávkový formulář zrovna u naší země, na rozdíl od většiny ostatních, tuto cenu automaticky neukazoval. Když nepřišla žádná odpověď, začal jsem se obávat, že mejl z východní Evropy jim spadnul rovnou do spamu:), a tak jsem využil toho jejich živého chatu, který nabízejí na stránkách, a napsal jim rovnou. K mému překvapení se snad během půl minuty ozvala druhá strana a začalo sáhodlouhé chatování.

Hlavní problém byl ten, že jsme si jaksi nedovedli navzájem vysvětlit další postup nákupu. Já jsem po nich chtěl úplně obyčejnou odpověď na můj email – kolik ta celá sranda (pozměněná uni + dopravné) bude stát. Pak bych řekl, jestli to beru, a řešilo by se placení. Jenže druhá strana mi tam neustále psala něco ve smyslu, abych nejdříve poslal doručovací adresu a PayPal mejl, aby mi mohli poslat tu objednávku. Já ale tyto údaje nechtěl poskytnout, protože jsem nejdříve potřeboval znát tu pitomou (leč základní) informaci o koncové ceně:) Když k tomu připočtete komunikaci v angličtině, kdy dotyčný používá různé zavedené anglické obchodnické fráze, kterým člověk nerozumí a míchá to s použitím PayPalu, který jsem do té doby nikdy nepoužil, je takové dohadování fakt libůstka. Nakonec se mi však podařilo vysvětlit, co že to po nich chci, a bylo mi slíbeno, že obdržím požadovaný mejl s koncovou cenou. V pátek odpoledne mi přišla jakási nevyplněná faktura, z níž mě zajímala především tato část:

Cenová nabídka od UDC UK

Cena samotné uni byla naprosto v pořádku ovšem dopravné mi vyrazilo dech. Zvlášť v porovnání třeba s dopravou přes DPD na Slovensko, která podle jejich stránek vychází na nějakých 22 liber! Na to mi ovšem bylo řečeno, že mají s posíláním přes DPD do ČR špatné zkušenosti kvůli nějakým podvodům (nj, prostě klasika, aby se u nás něco podobného nedělo...) a jinak, než přes DHL to nepůjde. Nezbylo, než se s tím smířit. V pondělí jsem jim napsal, že to beru, dobil si PayPal účet 10k a čekal na výzvu k zaplacení. Ta přišla v úterý, já ve středu brzy ráno zaplatil a ve čtvrtek dopoledne (takový fofr jsem věru nečekal, i když za tu cenu asi mohl) už volal kurýr z DHL, že mi to odpoledne přiveze. Tak se také stalo a já si naše povedené čtvrtfinálové hokejové utkání se Švýcarskem zpestřil okukováním jednotlivých částí.

Takto úspěšně proběhl můj první přeshraniční nákup a já se mohl těšit na víkend. V sobotu dopoledne jsem jednokolku po nečekaných problémech sestavil a vyrazil na první test, ze kterého vzešlo následující video. Pan Vítr se rozhodl trollovat, ale většina toho, co tam plácám, by měla být srozumitelná.


Samotnou uni jsem ještě podrobně natočil na druhém videu. Zkusil jsem použít tu YT stabilizaci, takže se obraz trochu vlní, ale zase zmizelo třesení rukou. Ani jedno není ideální, ale kde jinde si tento filtr vyzkoušet, když ne u něčeho takového.


Nedělní odpoledne padlo na montáž brzdy a dílo se, opět s menšími obtížemi, podařilo. O víkendu jednokolce pořádně naložím a postnu článek s průběhem stavby a hromadou fotek. Teď jen pár prvních dojmů z úvodní, cca hodinové jízdy:

- radost a zklamání zároveň – jízda je naprosto bez problémů, ale necítím výrazný rozdíl oproti 24“ (možná to dělají ty kliky – kolo je větší, kliky jsou delší … se 125 mm by to bylo něco jiného)
- roztočené kolo je stabilnější, nerozklepe se tak snadno
- při prudší zatáčce často škrtnu kolem o chrániče
- pneu je stejně pohodlná jako Duro, musel jsem jí podezřele dlouho hustit, aby byla tvrdší (budu muset sehnat nějaký tlakoměr, abych zjistil, jestli se pohybuji ve správných mezích)
- při ztrátě rovnováhy to není taková sranda srovnat (ale první pád přišel asi až po půlhodině jízdy, z čehož je zřejmé, že přechod z 24“ na 29“ je více než pohodová záležitost)
- při položení uni na tvrdý povrch se díky plastovým pedálům konečně neozývá ten hrozný rámus jako doposud:)


Nakonec jsem se ještě stavil na starém dobrém místě a zopakoval 3 roky staré události. A to jak na fotce:

Duben 2010 - první den na jednokolce
Květen 2013 - první den na 29"

Tak na videu:

Duben 2010 - první den na jednokolce

Květen 2013 - první den na 29"

Počátek nové éry?

Ale ale … copa mi to přišlo? O víkendu se těch pár kousků pokusím sestavit a uvidím, co z toho vyleze…

Bedna mi přišla nějaká malá, až jsem se bál, že spletli velikost:)
Obsah paní Krabice

Z cest 012

Po sobotních deštích byly hliněné cesty místy pěkně rozmáčené, takže jsem si po hodně dlouhé době užil zase trochu rochnění v bahně. Konečně jsem vyrazil na tu náhorní planinu nad Prokopským údolím a tamní terén mě potěšil. Škoda jen, že je to vcelku malá oblast, takže jí má člověk poměrně rychle projetou. Po cestě zpět jsem sjížděl takový extra prudký lesní svah a brzda už neměla na to jednokolku ubrzdit. Teda možná měla, ale to bych jí drtil takovým způsobem, že by mohlo něco prasknout, takže to vyřešil dlouhý skok do prostoru:) U většího kola to bude asi ještě větší problém …no uvidíme. Tentokrát jsem najel jen 24 km, ale nožky bolely jak po třiceti.






Trasa ze dne 5. 5. 2013

První video sestřih je na světě

Všemi (jedním) pravidelnými čtenáři napjatě očekávané uni video je tady:)! Není to žádný zázrak, ale každý jezdec/režisér/střihač nějak začínal. Celkem to odsýpá (až na ten vlastenecký začátek), takže byste se snad neměli stačit začít nudit, je tam fajn hudba (díky Dwightovi z The Office a jeho vytříbenému hudebnímu vkusu) a dechberoucí jednokolkařské triky (ok, tak ne). Mezitím jsem dál pilně natáčel, venku začalo být pro záběry poněkud lepší světlo, takže další sestřih by měl být, díky vybrané hudbě, zhruba dvakrát tak dlouhý a snad i o něco pestřejší. Zvlášť, když v té době už asi budu jezdit na 29“, takže to bude zřejmě mix obou kol, i když záběry z toho většího budou spíš o pádech a ještě mrzčích tricích než doposud:) Ale na to si budete muset ještě nějaký ten měsíc počkat.