V
Praze se v sobotu konal cyklofest,
kam se rozhodl přispět se svou troškou do pedálů i všudypřítomný
obražeč veškerých podobných akcí Tomáš Horák z Křídlové.
Bylo mi proto nadhozeno, zda-li bych tam též nezavítal, mocinky
moc by ho to prý potěšilo. No nechtělo se mi, co vám budu
povídat. Užil jsem si ho ten den na jaře roku 2014 do sytosti,
navíc jsem to měl do místa konání, považte, přes celé město.
Když mi však bylo sděleno, že tam bude i bájná zelená příšera,
uvolil jsem se. Poté, co jsem souhlasil, bylo okamžitě zneužito
mé dobroty a byl jsem požádán o dopravu mé báječné 29"
na místo festu, jakože hromadná výstava (dvou) jednokolek. Příliš
mě tato žádost nepotěšila, ale jelikož a protože bylo v sobotu
už od časného rána krásně, vyšvihl jsem se s chutí do
sedla a dojel na místo po vlastní ose (s pomocí metra a tramvaje
samozřejmě ... kdo by v sobotu vstával v šest ráno, aby to
stihnul). Na místě jsem zjistil, že si budu muset vstup zdarma,
byť jako údajná Tomášova morální podpora, potupně odpracovat
natáčením na kameru v průběhu jeho přednášky. Nemohl jsem
proto dokumentovat na své zařízení a jediné co mám, je tato
jedna jediná ubohá fotka.
 |
| Bavič z Moravy |
Můj mistrný záznam však jistě pomůže někomu jinému pro tvorbu kvalitního sestřihu z pořádané akce. Moje uni navíc skončila za oponou, což mi ale nevadilo, alespoň byla v bezpečí před všetečnými návštěvníky. Tomáš šel na řadu hned z kraje jako druhý. Řekl pár vět na úvod, pustil 20 minutovou verzi své megacesty a zodpovídal dotazy obecenstva. Tento poslední segment organizátoři dost hloupě přerušili, i když dotazy se stále hrnuly, aby pustili nějaké urban downhill video, od kterého tam stejně nikdo nebyl a jakých si můžete na YT pustit sto padesát ... no comment. Dopolední program utekl jako voda a šla se testovat 36".
Před
hotelem, kde se to konalo, byl pro to plácek jako stvořený. 36"
jsem viděl na vlastní voči poprvé. Je to vskutku kus jednokolky,
především její váha. Z toho logicky plyne, že jsem na ní nikdy
nejel. No nebudu to prodlužovat, zde je výsledek:
Jsem
prostě dobrej. Rozjet se na první pokus by dokázal tak jeden ze
sta. Tom se zmohl jen na pár slov, krátce poté začal dojetím
plakat. Následovalo nezbytné focení na věčnou památku a já
vyrazil na východ cestičkou k domovu.
 |
| Fotka, která málem nebyla ... zúčastnění vědí |
Pokračování pro šťoury a nevěřící Tomáše:
Pokud se vám na tom videu něco nezdálo, tak jste neskutečně bystří jedinci a já vám gratuluji. Skutečně je tam téměř neznatelný střih, ve kterém jsem vypustil pár bezvýznamných předchozích pokusů o nasednutí. Pojďme se na ně blíže podívat:
Co
k tomu dodat. Zvládnout 36" není prdel a již chápu, proč
její majitel nemá rozjíždění v oblibě (zvlášť s plnou
polní). Po půlhodině hraní sice těžko hodnotit, ale když to
porovnám s tím, že při přestupu z 24" na 29" jsem
sotva zaznamenal rozdíl, a jak jsem tehdá natočil, rozjel jsem se
bez problémů na první dobrou, tohle byl hotový očistec:) Na mojí
obhajobu však musím podotknout, že sedlo bylo v první fázi
příliš vysoko, takže jsem měl problém se na něj vůbec
vyhoupnout a při pokusu o šlapání se mi ve spodní pozici pedálu
od něj takřka odlepovalo chodidlo, což je pro nováčka v
královské kategorii absolutně nevyhovující kombinace. Jakmile mi
ho snížil, už jsem se tam projížděl jako mazák. Po návratu na
svého "prcka" jsem si hned zase málem rozbil hubu,
protože se to pode mnou hýbalo jako o život a moje uni mi najednou
připadala jako ta nejlehčí a nejobratnější na celém světě.
Každopádně děkuji Viatorovi za možnost si to vyzkoušet a že mi
ji po tom ošklivém shození na zem jednou pro vždy nevzal z rukou.
Na jaře při společném pražském úseku Cesty
na sever už asi další příležitost nedostanu - všechna ta bagáž
+ riziko pádu a poškození stroje mi zrovna nenahrává do karet:)
Tož za ten necelý půl rok zase na viděnou!
 |
| Jede král |
Žádné komentáře:
Okomentovat