Začátkem roku jsme se
s kamarádem domluvili, že až bude teplo, vyrazíme si SEM zahrát na starých
dobrých herních automatech. On už tam párkrát byl, mě to čekalo poprvé. Ačkoli
jsem toho na nich v dětství příliš nenahrál (už tehdá jsem si uvědomoval
hodnotu peněz a nerad je vyhazoval za podobné předražené kratochvíle), nějaké
vzpomínky přeci jen mám (i třeba jen ve formě někomu přes rameno), takže jsem se
docela těšil.
 |
| Stodola plná her |
Samotná herna je součástí pěkného areálu nějakého statku. My jsme se tam moc neprocházeli, naše jediná „delší“ cesta vedla do tamní hospody na oběd. S jídlem jsme byli spokojeni – moje svíčková se šesti vyšla na 150Kč (k tomu malinovka za pětadvacet), kamarádova hromada kuřecích stehen na medu s přílohou ve formě nějaké něčím napatlané bagety (co ty lidi dneska nesní) na 170Kč. Jediná nepříjemnost jsou plechové talíře, které jsou sice krásně velké, takže vám jídlo v úvodu hostiny nepadá na stůl, ale velice rychle vychladnou, takže pokud nejíte rychle, jídlo máte ke konci vlažné až studené, což v případě omáček není zrovna vončo:)
 |
| Marný pokus o oživení Golema |
Herna má dvě patra, přes sto automatů a je to prostě paráda. Když jsme tam dopoledne přišli, jelo jich jen pár, neboť nás tam bylo pět a půl. Odpoledne lidí přibylo a byla puštěná většina, možná všechny, nevím. Vždy však dost na to, abych mohl chodit sem a tam a hrát dle libosti. Také se mi nestalo, že bych na nějakou hru musel čekat. Lidi se pěkně rozptýlili a navzájem si nepřekáželi. Samotné hraní je skvělé. Do automatů se samozřejmě nemusí ládovat mince, a když člověk zhebne, jen zmáčkne tlačítko a v hraní pokračuje. Takhle jsme ve dvou během asi tři čtvrtě hodiny a nepočítaně výzev k vhození mince dohráli celý Ztracený svět (jeden z tamních největších strojů, kdy sedíte uvnitř „auta“ a střílíte, hádejte co … je vidět na poslední fotce). Jako druhý jsme dojeli až do konce Final Fight, což byla moje nejoblíbenější dětská automatovka a hlavní důvod mé návštěvy:) Zde krátký záznam naší pařby:
Za celý den jsme
vyzkoušeli kde co, samostatně i ve dvou. Značný dojem budí tento automat,
protože ty zbraně opravdu stojí za to:
A nejen na pohled. Naštěstí
to není jen nějaký lehoučký plastový obal, ale při ovládání cítíte, jak jsou
krásně těžké. Navíc při střelbě vibrují. Škoda, že samotná hra už tak zábavná
není. Nyní ještě krátké video z prostředí herny …
… a pár závěrečných
slov. Celkem jsme tam strávili skoro 6h čistého času a za těch 150Kč vstupného
to byla skvělá zábava. Navíc to uteklo jako voda a spousta her zůstala
nevyzkoušených, takže se tam během pár měsíců opět vypravíme. Každému, kdo má k této
formě zábavy jen trochu nějaký vztah, můžu návštěvu tohoto místa jen a jen
doporučit;)
Žádné komentáře:
Okomentovat