Vydařená sobota

Asi před dvěma týdny jsem oslavil první výročí od zlomeniny v chodidle a jednokolka mi dnes přichystala další vzpomínku na celý život. Ale postupně. Nepodařený víkend začal už tím, že mi prodejce do pátku nestihl na pobočku připravit objednaný GPS Logger, kterým si chci mapovat svoje jízdy (konečně budu vědět, kolik toho za těch cca 6h, což je poslední dobou obvyklý čas jedné vyjížďky, najezdím). Pokračovalo to pícháním v koleni již asi po hodině jízdy, ačkoli k tomu nebyl jediný důvod. Čekal jsem, že to samo přejde, ale naopak se to zhoršilo a na konci jízdy už jsem pajdal jak kripl, paráda. Ale čert to vem, kdyby nedošlo k té třetí věci.

Sjíždím si takhle takovou lesní cestičku vedle Strahovského kláštera (kousek nad Pražským hradem) a v jedné prudké části jsem to nějak neustál a vletěl po hlavě do nějakého bordelu, co tam byl (mix listí, hlíny, klacků a starého zdiva). Nohy ochránily chrániče, dlaně rukavice, takže to samozřejmě odnesla jediná nechráněná část, loket (asi o nějakou tu cihlu). Na místě jsem to vyčistil způsobem nasát do úst vodu z mého Camelbaku, plivnout na zranění a druhou rukou (která byla po vyndání z rukavice řekl bych čistá) vyšmudlat bordel:) Jelikož to místo, kam jsem spadnul, vypadalo dost odporně, tak jsem si řekl, že by to neškodilo nějak vydezinfikovat. Domů jsem to však měl daleko a stejně tam nic nemám, ale vzpomněl jsem si, že když jsem jel po břehu Vltavy, tak jsem na druhé straně, díky nějakým závodům na vodě, zahlédl záchranáře. Tak jsem se tam vypravil a naštěstí tam ještě byli. Vyčistili mi to a navrch přidali tento slušivý obvaz. Tímto jim ještě jednou děkuji:)

Profi obvaz

Pak mi ještě doporučili protitetanovku (zjistím si, kdy jsem jí dostal naposled a uvidím, co na to obvoďák) a já zamířil pomalu k domovu, páč už jsem toho měl v tom dnešním vedru dost. Doma jsem z rány ještě vystřihl kus zvlášť masité kůže, která mi z rány odstávala (mám tam teď takovou pěknou díru - jsem zvědav, jak se to zacelí) a zase si to pěkně zavázal. Jsem zvědav na zítřek, ale asi to přijde k sobě a bude to bolet jako prase a když k tomu připočtu to koleno (které se snad dá proboha během pár dnů dohromady), tak si asi už v neděli nezajezdím:( No hlavně, aby to šlo příští víkend...

Takový to byl krásný loket

Tímto jsem začal uvažovat i o chráničích loktů, ale není to už vlastně jedno:)? Zatím jsem se jim vyhýbal, protože si myslím, že nebudou pořádně držet a prostě budou tak nějak otravné. Ale na tenhle pád by bohatě stačily i nějaké slabé látkové, které sice neochrání kost od nárazu na dlažbu, ale proti roztržení kůže pomohou. No, asi se takové pokusím sehnat. Sice pak určitě spadnu zase na něco nechráněného (brada? nos? rameno?), ale aspoň už nebudu moci mít žádné výčitky svědomí, protože nemůžu mít chráněné všechno a tohle je asi poslední běžný ochranný prvek, který mi schází.

Žádné komentáře: