Z cest 015

Po rovných šesti týdnech (poprvé od unisrazu) jsem se v sobotu konečně vyhoupl do sedla. Musím přiznat, že mi to ani nechybělo. Dokázal jsem se přepnout do režimu, kdy se s jednokolkou, jako hlavní víkendovou zábavou, jednoduše nepočítá, a bylo to:) Pauza byla, stejně jako loni, způsobena dlouhotrvajícími zvýšenými teplotami, při nichž mě jízda netěší. Raději jsem podnikal cesty vlakem na jih, kde jsem se toulal lesy hlubokými, skryt před palčivým sluncem, a zřel, že je třeba tam konečně vyrazit, za příhodnějšího počasí, i s jednokolkou. Pokud se letos vyvede babí léto, tak se tam někam musím vypravit. Na uni jsem mimo jiné nemohl též z důvodu, že jsem si z Litoměřic/Terezína přivezl nějakou prašivinu. Když jsem si ten večer poprvé sundal chrániče, uviděl jsem na lýtkách obrovské rudě červené skvrny. Pot + prach z tamních cest se mi zřejmě dostali pod kůži, rozhodly se trvale zahnízdit a pravidelně mizely a znovu se objevovaly po další týdny. Po povodních v tom prachu podél řek asi bylo spousta sajrajtu a takhle to dopadlo. Teď už je to lepší, ale pořád se mi ještě občas něco objeví.

Před Pražským hradem

Trasa ze dne 24. 8. 2013

Motal jsem se víceméně po ulicích, takže těch 28 km je slušná hodnota. Jinak jsem si všiml, že od doby, co jezdím na 29“, téměř vůbec netočím videa, což může nepěkně narušit mé plány na další sestřihy. Naštěstí mám ještě dost materiálu s 24“, takže se k tomu v průběhu podzimu snad dokopu a na to cca 7 minutové (ta písnička je holt dlouhá) video to pevně věřím bude stačit.