Jak jsem doprovázel pana "Na jednokolce kolem komína"

"Býval dobrým jednokolkařem, ale spáchal ten nejhorší hřích, protože prodal svoji jednokolku a roky na žádné nejezdil. Padajíce na každých 500 metrech nyní projíždí krajinou a snaží se nahnat svou dřívější formu. Lovec unidovedností. Viator."

Asi takhle bych uvedl květnový unisraz, který se odehrál po takřka rovných 10 letech KLIK od posledního společného pojezdu v Praze, kdy tento dříve nadčlověk začínal svou již legendární unijízdu napříč Evropou. A jelikož jsem to stále odkládal, předběhl mě se svou jistě značně zkreslenou verzí celého příběhu na svém legendárním blogu - KLIK. Abych nebyl ovlivněn a neměl tendenci vysvětlovat zde všelijaké pomluvy z toho pamfletu, přečtu si to až po uveřejnění jediné pravdivé verze toho, co se ten památný den skutečně stalo.

Koncem února se habán z Moravy zcela nečekaně ozval s překvapivým návrhem na setkání a spolujízdu "někde na půli cesty" mezi našimi domovy. Po vydařených litoměřických srazech jsem příliš neváhal a velmi rychle byl domluven začátek května v Havlíčkově Brodu.

Díky časnému odjezdu z Prahy (6:45 h) se jelo krásně a v 8:25 h už jsem parkoval na tamním parádním prázdném parkovišti přímo v centru u řeky. Viator už tam skoro  hodinu čekal, protože nemohl dospat, jak moc se těšil na svůj jednokolkařský vzor. Po vřelém přivítání a předání hodnotných darů (domácí dobroty z jižní Moravy, já přivezl jen úsměv na rtech) jsme bez dlouhých keců vyrazili na připravenou trasu. Oba jsme měli takřka to samé - 29" stroje, takže Viator jakožto výkonnější a mladší mašina jel sice trochu rychleji, ale zase častěji padal, takže se naše rychlosti krásně sladily do jedné dlouhé spanilé unijízdy, která zlepšila kvalitu života místních obyvatel, kteří nás spatřili, minimálně o dva tisíce bazických bodů. Ten den bylo navíc konečně příjemně teplo a slunečno, takže se jelo jedna radost. Až na jeden totální výmaz na chodníku toho z nás, jenž nenosí žádné chrániče, který skončil pár odřeninami a loktem o velikosti středně velké brambory, se dopoledne vydařilo a po kratším hledání se nám podařilo najít v takřka liduprázdném městě ještě liduprázdnější restauraci, kde jsme si dali lehký obídek (půl pizzy na můj účet vrací ranní dar a napravuje reputaci pražského skrblíka). Odpolední etapa byla více přírodní a takřka letní, takže cachtání se v říčním brodu, kde jsem se čirou náhodou před pár lety v rámci turistické dovolené ráchal také a umně nás tam tak navedl, přišlo vhod. O půl páté jsme byli zpět u aut, v nohách cca 39 km. Bál jsem se, jestli vydrží moje dříve lepená klika, která se brzy po zákroku začala loni lehce viklat a já kvůli tomu jezdil jen na 24", ale kupodivu se to nezhoršilo, takže jediná věc, která nevydržela, byla moje zasloužilá unibota (z roku 2011 .. sesterský pár, kterému se rozpadla naopak levá bota a já teď mohl vytvořit unikátní combo ze dvou párů starých bot, k vidění ZDE), které takřka odpadla podrážka, ale tkanička kolem dokola to zachránila, takže ze mě nebyl totální exot na jednom kole s jednou bosou nohou.

Vyrážíme

Pózujeme

Machrujeme

Hledíme

Funíme

Chladíme

Loučíme a pravé děkujeme za věrné služby

Naše trasa, jen jsem po obědě zapomněl odpauzovat hodinky

Sraz se tedy nadmíru vydařil a uvidíme, zda a kdy se zase srazíme. Viator sice začíná po mnohaleté pauze opět trochu jezdit, ale pokud si tam nenajde nějakého parťáka, tak to hádám nebude žádná častá sláva. Já si zase konečně přivezl do Prahy kolo a před pár dny absolvoval svou první pražskou/mimopražskou jízdu, takže tomu už asi také tolik nedám (leda bych konečně potkal onu mytickou spanilou jednokolkařku). Ale jízda na uni se nezapomíná, takže snad se dvě padavky ještě někdy v sedle na pekelných strojích setkají.

Pražská doba cyklistická začíná

Unisezóna 2025

Tak tohle nebyl dobrý rok. Naštěstí jen z pohledu unijezdce, jinak paráda. Slepená klika na 29" vydržela jen dvě jízdy, poté se začala opět viklat. A protože nebyl čas to řešit (zatím asi lepením, když už jsem si to koupil), začal jsem jezdit opět na staré 24". No jezdit, byl jsem na ní jen 3x, tedy letos celkově 4 unijízdy a 118 km. Na kole víc, ale také žádný zázrak. Mělo to své důvody, především podzimní návrat do nejlepšího města pod sluncem, tedy do Prahy, kde jsem ještě stihnul letošní poslední unijízdu. Na jaře si sem ještě ze severu dovezu kolo a konečně si zde tak zajezdím i po dvou (v okolí Prahy jsem jel na kole jen 2x, kdy jsem ho měl půjčené, ve městě jako takovém v životě nikdy, protože městská kola nepoužívám a mé vlastní staré bylo vždy na severu). Díky tomu se dostanu mnohem dál, než to šlo na uni, nebudu se muset bát cest, kde se nelze vyhnout úsekům po silnici a staré známé trasy budou díky jinému dopravnímu prostředku zase o něčem jiném .. no těším se.

Unisezóna 2024

Výměna poničené kliky za novou se ukázala jako zbytečná, protože tehdejší pohyb staré uvolněné kliky zřejmě lehce ostrouhal i středový tisícihran a rychle se začala hýbat i nová, což je nemilé, ale díky tomu proběhl na jaře třetí litoměřický unisraz s Milodarem, který tuto skutečnost potvrdil. I došlo k pokusu slepit kliku se středem na věky věků "tekutým kovem" nebo jak se říká tomu lepidlu, které jsem koupil. Po 60 km vše drží, snad opravdu napořád. Sedlo se pomalu rozpadá, ale do výměny daleko, vše ostatní OK. Letos najeto pouhých 189 km, což souvisí s tím, co jsem avizoval minule.

Splnil jsem totiž svou hrozbu a koupil si poprvé v životě kolo. Ne, že bych snad doposavaď žádné neměl, ale to poslední jsem dostal k Vánocům tuším v osmé třídě základní školy a jezdil na něm čím dál méně aktivně až do příchodu jednokolky v roce 2010, kdy šlo úplně stranou. Zůstalo totiž ve sklepě u rodičů v jiném městě, vytáhl jsem ho tak dvakrát za rok, někdy ani jednou. Navíc mi bylo malé, přestávalo řadit atd.

Můj první horák - Leader Fox Rover Pro

Můj druhý horák - Kellys Gate 30

Na koupi došlo z různých důvodů až na začátku července, kdy jsem se po několikatýdenním pronikání do současného MtB světa (který jsem dvě dekády ignoroval a netušil co a jak) rozhodl pro Kellys Gate 30 vel. XL za 26 392 Kč v e-shopu www.kellys-bike.cz. Když pominu malou nepříjemnost, že někdo popletl zásilky a přišel mi po několika dnech balíček o velikosti mikrovlnky, což bylo urychleně napraveno, proběhlo vše OK a já na tom zázraku stačil do 1. listopadu, kdy proběhla prozatím poslední jízda, najezdit skoro tisíc km k plné spokojenosti (jezdím stejně jako na uni klasické XC, takže ideální kolo, na gravelu by jízda byla myslím méně pohodlná). Příští rok už vyjedu pěkně "včas" a bude to tak i díky opět plně funkční jednokolce plnohodnotná uni/cyklo sezóna.

Unisezóna 2023

Nevím jak se to mohlo stát, ale úplně jsem na konci roku zapomněl na tento veledůležitý, všemi jedním čtenáři očekávaný, příspěvek! Náprava bude rychlá a stručná - letos jsem našlapal pouhopouhých 238 km, čemuž jednak napomohl můj přesun z Prahy, druhak zničená klika. Ale to jsou jen výmluvy a skuhrání, jsem prostě uniflákač, v tom to je. Tento rok to asi nebude o moc lepší, protože to vypadá, že si někdy z jara asi poprvé koupím kolo (svého prvního a posledního horáka jsem dostal tuším v osmé třídě ZŠ), protože na úpatí Krušných hor není, jak jsem zjistil, pro uni tak vhodné prostředí jako v Praze a okolí. Jednokolka se tak po 14 sezonách (2010 - 2023) výsadního postavení pravděpodobně odsune na druhou kolej a začne moje páprdovská cyklo etapa života (samozřejmě ne elektro, to by byl pád z výšin na úplné dno). Na uni budu i nadále jezdit (o prodeji ani jedné by mě nenapadlo uvažovat), pořád si to užívám, jen to holt už nebude tak časté .. teda leda bych tu narazil na takřka mýtické stvoření zvané osamělá jednokolkařka, ale jsem realista, takže...

Litoměřický UniSraz 2

Moje 29" drží a nevyžaduje víceméně žádnou údržbu - to mě naučilo poslední desetiletí. Když jsem občas vzal do ruky imbus, abych něco dotáhl, byla to zbytečná ztráta času. Tak jsem to na delší dobu pustil z hlavy a byl jsem za to po zásluze potrestán. Sjíždím si takhle z Krušných hor do údolí a najednou cítím podivný pohyb na pedálu. Zastavím a zjistím, že se mi povolil středový šroub pravé kliky, výsledkem čehož bylo lehké ostrouhání jejího vnitřního závitu, tedy zničení. Dost mě to mrzí, protože těm klikám jinak ani po těch letech nic nebylo a kvůli mému lajdáctví je jedna na vyhození. Naštěstí je měl skladem nejlepší jednokolkový obchod v naší zemi (což vůbec nesouvisí s tím, že je patrně jediný), vedený největším propagátorem krátkých klik v Evropě, a já byl zachráněn. No a jelikož právě uplynulo 10 let od našeho prvního a doposavaď trestuhodně posledního unisrazu, rozhodl jsem se, že si je vyzvednu osobně a zase si spolu zajezdíme.

Počasí nám přálo a tak jsme vyrazili tentokráte na východ od Litoměřic. 

Milodar se za těch 10 let poněkud zlepšil a musím ho prohlásit za lepšího jezdce z naší dvojice. Navíc rád jezdí i do kopce, které já obvykle šlapu pěšky, což jsem nyní pro zachování tváře nemohl, takže má stehna poznala středověk .. cítil jsem je další 3 dny.

Natočili jsme 32 km, což bylo tak akorát a domluvili další sraz na rok 2033. Budu se těšit.

2013

2023

Kliky Nimbus Venture2 (KLIK) vypadají navlas stejně, jako první generace a dokonce nemají v potisku ani tu dvojku, aby bylo teda na první pohled vidět, že jde o Venture2 - to mi prostě hlava nebere. No nic, alespoň není potřeba měnit tu nezničenou levou...

Venture2 vs Venture (uprostřed)