Když jsem v říjnu 2010 začal po nehodě opět jezdit, bylo občas ještě docela teplo a po několika hodinách jízdy jsem měl tudíž slušnou žízeň. Blížila se však zima (tedy období spíše kratších jízd v příznivějších podmínkách co se nutnosti pít týče), tak jsem si řekl, že to začnu řešit až na jaře. Vozit obyčejný batoh s lahví pití mi přišlo nepraktické, takže jsem začal hledat nějaké profi řešení a jelikož jsem si z minulosti pamatoval na nějaké batohy s integrovanou nádrží na pití, nebyl problém si je na NETu vyhledat a začít vybírat. Protože při jakémkoli sportu nemám rád cokoli na zádech, koukal jsem po něčem malém s alespoň symbolickým úložným prostorem na těch pár věcí, které s sebou vozím. Nakonec zůstali tito dva kandidáti – CamelBak Rogue
CamelBak Rogue 2011 |
a Classic 3L (menší verzi jsem nechtěl kvůli tomu, že je pořád lepší nalít 2l pití do 3l rezervoáru, a mít ještě vůli pro případný tlak na nádrž při pádu na něj, než do 2l, a větší objem se také může hodit, nehledě na to, že delší batoh bude na zádech stabilnější, než krátký prcek). Větší úložné prostory Rogue by se sice mohly někdy v budoucnu (pokud vyrazím mimo Prahu) hodit, jenže při klasických jízdách by mě velikost batohu akorát otravovala a stejně žádný obchod (dobrá cena + možnost osobního odběru v Praze) v té době nenabízel tuhle barevnou kombinaci, kterou jsem jako jedinou chtěl. Navíc ten Classic 3L můžu v případě nouze nacpat do normálního většího batohu a bude stále plnit svojí funkci. Rozhodl jsem se proto pro něj a za 999Kč si ho zde objednal.
CamelBak Classic 3L |
Ať mám popruhy přitažené nebo zcela povolené (praktikuji druhou možnost) batoh pěkně kopíruje záda a při jízdě neotravuje. Problém nastává, když na jednokolce poskakuji na místě, protože horní sepínač popruhů brání jejich sklouznutí z ramen, ovšem spodní chybí, takže batoh skáče na zádech. Dalo by se to vyřešit provizorním sepnutím spodní části popruhů, ale to by mi všemožně muchlalo triko, a jelikož toho na místě beztak moc nenaskáču, tak to zatím neřeším.
Celý batoh je jeden „velký“ prostor na nádrž, ale je to opravdu ťip ťop, takže pokud si nádrž naplníte předem, budete jí tam jen horko těžko dostávat. Možná, že kdybyste celý prostor pomazali sádlem, tak by tam pěkně zajela, ale v praxi budete spíš pořádně tahat za ten spodní ventil, kam se připojuje hadička či zarývat nehty do povrchu rezervoáru, což životnosti rozhodně nepřidá, takže je lepší ho tam nejdříve zasunout a poté začít plnit nápojem (ještě před tím nezapomenout připojit hadičku, jinak se tam potom díky těsnosti batohu už nedostanete a budete ho muset zase, teď už ale neprakticky plný, vytáhnout).
Zadní strana |
Pro vedení hadičky je udělaný dutý prostor v obou popruzích (což se mi, jak jsem později zjistil, skvěle hodilo pro umístění GPS loggeru do toho nepoužívaného), takže jí člověk může mít dle libosti z kterékoli strany. Uprostřed popruhu se provléká takovým očkem a jako poslední jí při těle stabilizuje takový plastový zobáček, který je dost tuhý, takže se do něj hadička špatně dává, ale zase jí bez problémů drží, a když se chcete napít, ani jí z toho nemusíte vyvlékat, stačí trochu ohnout krk a trochu více hadičku. Konec je z kvalitního materiálu, takže nekape.
Takhle vám to straší na hrudi |
Co se úložných prostor týče, není to žádná sláva, ale s tím jsem počítal. Kapsička ve spodní části je opravdu miniaturní – především velmi plochá, zvlášť když je rezervoár plný. Já tam mám akorát klíče a případně ještě nějakou drobnost a tím to hasne. Určitým řešením je využít prostoru v batohu nad rezervoárem, kam se v pohodě vejde třeba foťák (ne, o zrcadlovce řeč není:) ) a malá svačina. Jen to není úplně nejbezpečnější místo, protože nelze zapnout (vrchní část batohu se pouze zahákne za „zobák“ nádrže – ale drží dobře, to nemohu říct) a teoreticky by obsah mohl při nějakém velmi podivném pohybu těla vypadnout. Ale to je nepravděpodobné.
Sestaveno |
Do nádrže si zatím dávám jen obyčejnou vodu. Jednak se to může hodit, když jí člověk potřebuje na něco jiného než jen na pití (viz mé použití při zranění loktu) a aspoň jí nemusím po použití tak pečlivě vymývat – propláchnu a je. Aby se mokré stěny na sebe nelepily a rychleji to vyschlo, stačí pootočit o 90 stupňů takové plastové nožičky, které jsou jinak připlácnuté kolem vstupního otvoru.
Batoh plní ještě jednu vedlejší užitečnou funkci a to, že je to takový můj alternativní páteřák:) Jasně, tu ochranu nelze s opravdovým páteřákem srovnávat, ale pokud by mi to na nějakém srázu podjelo a já padl na místo, kde by byl kořen či nějaký kámen, tak bych se místo prasklého obratle rozčiloval leda tak nad prasklým rezervoárem:)
Já a můj bratr Felix |
S batohem jsem spokojen, takže ho nemohu než doporučit. Jsem jen zvědav, jak dlouho budou všechny části, které mají co do činění s vodou, fungovat tak, jak mají. Podobný batoh jsem nikdy neměl, takže nevím, jakou trvanlivost od toho čekat.
2 komentáře:
Já mám batoh od Acerbisu, ale musím uznat že tenhle je peckovej. Vypadá to, že si batoh koupím. Díky za tip Jarda
Batoh a rezervoar pouzivam dodnes - vse jako nove, takze mohu jen doporucit, ovsem velmi pochybuji, ze by se stale prodaval:)
Okomentovat