QU-AX Cross 24“

Jelikož nabídka jednokolek není nijak zvlášť rozsáhlá (pokud to srovnám např. s neskutečnou nabídkou kol), nevybíral jsem moc dlouho (což je také docela výhoda). Z celosvětově známých značek (jako amatér nějaké lokální neznám a u nás to s nimi stejně asi nebude moc horké) jsem měl na vybranou mezi 24“ od QU-AX, Nimbus či Kris Holm (KH). KH i přes mé počáteční nadšení z výběru vypadl hodně rychle, protože dát za jednokolku přes 12 tisíc (v době, kdy jsem netušil, jak mi to půjde a jestli mě to vůbec bude bavit) by bylo pro člověka nedisponujícího zbytečnými penězi čiré bláznovství. Nakonec jsem zavrhl i Nimbus za 6500Kč a vybral QU-AX za 3800Kč. Přeci jen jsem si říkal, že na to počáteční neumětelství je nějakého lepšího stroje škoda a ta QA by to snad měla také zvládnout. Tož objednal jsem a asi po dvou týdnech dorazila.

QU-AX Cross 24"

Po prvním vybalení z krabice jsem docela čuměl, jaký je to kus materiálu a říkal si, že jsem si měl asi spíš koupit tu 20“. Ale to bylo jen proto, že jsem zblízka na vlastní oči vlastně nikdy jednokolku neviděl, takže jsem měl o celkové velikosti jen zkreslené představy. Nastalo sestavování těch pár částí, které byly v krabici, a hned došlo k osudové chybě. Jaksi jsem si totiž nevšiml, že kliky a pedály jsou označené L a R. Prostě jsem si myslel, že je to jedno a vůbec mě nenapadlo to zkoumat. I když byla 50% šance, že to nasadím správně, sestavil jsem to samozřejmě blbě:) To se projevilo hned při prvním tréninku, kdy jsem si všiml, že se pedály povolují. Bohužel jsem tomu příliš nevěnoval pozornost a přisoudil to nově sestavenému stroji, kde, jak už to bývá, si musí nejprve vše sednout a člověk postupně dotahuje, co se dá. Samozřejmě to dopadlo tak, že se již při třetí vyjížďce hliníkový závit v klice působením mnohem tvrdší oceli, ze které jsou pedály, ožvýkal a ty se začaly viklat. Teprve poté mě to trklo a po zhlédnutí tohoto videa jsem zjistil, kde je chyba.

Bylo mi jasné, že kliky jsou v hajzlu, ale jejich předčasný konec jsem se ještě alespoň snažil odvrátit lepidlem (to se později ukázalo jako dosti pitomý nápad, protože mi to spolu s rozemletým hliníkem zalepilo drážky závitů na pedálech a stálo mě to asi půlhodinu práce s vyškrabáváním této „slitiny“ z inkriminovaných míst:) … naštěstí jsem je ale zachránil). Toto provizorní řešení vydrželo celé dvě jízdy a při té páté, kdy jsem si zlomil hnátu, mi při cestě zpět ještě vypadl pedál z úplně ožvýkané kliky. Jó, byl to tehdá vskutku vydařený den.

Kliky QU-AX ISIS Cross 145mm standardně dodávané k této jednokolce

Za šest stovek jsem si tedy objednal kliky nové. Jelikož byly zničeny mou vinou a ne svojí nekvalitou, rozhodl jsem koupit ty samé. Sice jsem uvažoval o údajně superodolných klikách od KH, jenže ty jsou skoro 3x dražší a mě zajímalo, jestli když se budu k těmto levným chovat dle „návodu“, tak zdali vydrží. Dnes můžu říct, že jsem chybu neudělal, zatím vše v pořádku. Z důvodu výměny klik jsem musel do objednávky přihodit i stahovák na kliky za 220Kč,

Stahovák na kliky

páč bez něj jsem ty zničené kliky prostě nebyl schopen sundat. S ním to šlo bez větších problémů (malá rada pro lamy, použijte ho jak na sundání, tak na nasazení klik; já jsem tu první nasazoval poklepem kladívka (protože tlačit na to prostě nestačí) a trvalo mi to asi čtvrt hodiny; zcela znaven jsem na tu druhou vzal stahovák (sloužící i jako „natahovák“) a měl jsem to za minutu bez jakékoli námahy). Jednokolka tedy byla opět připravena k jízdě a už zbývalo akorát čekat, než se mi nožka zahojí a budu připraven i já.

K samotné jednokolce. Jak už jsem říkal, je to skutečně kus (možná bych mluvil jinak, kdybych viděl nějakou větší, ale ta moje je zatím stále jediná, kterou jsem viděl zblízka:) ). Váží kolem 7kg a to hlavní, čím podle mě zaujme, je opravdu masivní 3“ pneumatika, vedle které vypadají běžné pláště na horském kole, mající kolem 2,2“ poněkud neduživě.

Vzorek pneu

Ve výchozím stavu (pokud neuříznete část sedlovky) je jednokolka poměrně vysoká a ačkoli měřím 184cm, musel jsem sedlovku zasunout do rámu na max., abych měl, když se v pedálech postavím, ještě nějakou vůli na případné pokrčení nohou pro potřebu odrazu a výskoku. Sedlo je na první pocit vydařené a pohodlné, ovšem se vzrůstající venkovní teplotou a s tím spojeného pocení se začalo ukazovat, že si nějak nerozumí s určitými částmi mé pokožky pod spodním prádlem, což vyústilo v nepříjemné odřeniny (a pokaženou jízdou již po zhruba 2h ježdění), takže jsem musel přistoupit k jeho výměně za pohodlnější (o něm více v některém z dalších článků). Každopádně jeho přední úchyt a zadní „nárazník“ vydržely bez problémů všechny rány, které jsou spojeny se začátky na jednokolce, takže pokud vám bude vyhovovat, nejde o špatné sedlo.

Sedlo

Spolu s novými chrániči (o nich také později), jsem však zaznamenal takový ošklivý, nepěkná věc a to, že mi jejich část na vnitřní straně lýtek během asi dvou několikahodinových jízd (tedy pekelně rychle), v místě dotyku zcela ošoupala lak na rámu.

Sedřený lak jedna strana

Sedřený lak druhá strana

Nevím, jestli je to malou odolností laku či „agresivními“ chrániči, každopádně mě to nepotěšilo. Jako další drobné mušky bych uvedl neustále se mírně otáčející sedlo, i když mám objímku na jeho uchycení dotaženou na max. a už od začátku ucházející duši (nejde o žádnou tragédii, ale každé dva týdny to musím trochu přifouknout, abych jí neměl moc měkkou – mám raději tvrdší nahuštění už kvůli ráfku, který tak nedostává rány od obrubníků atd.).

Každopádně s jednokolkou jsem spokojen (těžko říct jak moc mě ovlivňuje fakt, že nemám nejmenší srovnání s nějakou jinou, ale vzhledem k celkové jednoduchosti stroje jako takového (s čímž jsou logicky spojeny menší možné kvalitativní rozdíly mezi jednokolkami na rozdíl od kol) si troufám tvrdit, že začátečník by stejně nedokázal využít a dostatečně ocenit výhody lepšího kousku) a můžu jí s klidným srdcem doporučit každému zelenáči, který má v plánu naučit se na jednokolce a hodlá jezdit především v „terénu“. Já už začínám pokukovat po něčem dalším, a kdybych si musel vybrat právě teď, dlouho bych rozmýšlel mezi touto oranžovou krasavicí

Nimbus 24"

touhle červenou fešandou

Nimbus 26"

tímhle žluťáskem

QU-AX 26"

a zeleným monstrem:)

Nimbus 26" Oregon

Ta poslední samozřejmě okamžitě vypadává, protože stojí asi 15k, ale jezdit s tímhle po Praze, tak by asi lidem vypadly oči z důlků:) Ta oranžová se mi líbí nejvíce, ovšem je to 24“ a co jsem tak četl na fóru (uvedeno v odkazech), tak 26“ (což jsou ty další dvě) by mohla být to pravé ořechové. Měla by být ještě dostatečně „malá“ na technické pasáže, ale už dostatečně rychlá na přejezdy. U té mojí už totiž občas začínám pociťovat nedostatečnou velikost kola, a když to chci trochu rozpálit, musím šlapat jako divý (a stejně nejedu tak rychle, jak bych si představoval), což znamená, že se celá jednokolka rozkmitá a stabilita se tak snižuje. Ale to je zatím hudba budoucnosti (tedy pokud nějakým zázračným způsobem nezbohatnu). Ta moje mi předpokládám ještě nějakou tu sezónu vydrží (letošní určitě), a to už budou asi zase nějaké jiné modely.

Závěrem snad jen uvedu, že jednokolku i většinou věcí, o kterých ještě budu psát, jsem si koupil v tomto e-shopu a štvát mě může snad jen fakt, že nejde o pražský obchod, kde bych si mohl věci osobně vyzvedávat a neplatit tak nestále to pitomé poštovné, které vše zbytečně prodražuje:)