Rekapitulace starých článků II.


Rám drží, jestli ve sklepě neztrouchnivěl uvidím, až uni zase někdy vytáhnu. Objímka Impact slouží na 29“, držák na brzdu zůstal na 24“.


Kotoučové brzdy se nám za ty dva roky pěkně rozšířily a staly takřka standardem (když to trochu přeženu). Pokusy s mechanickým typem ihned narazily na značnou tloušťku třmenu, který překážel klikám. Možná někdo objevil použitelný typ a používá ho, ale hydraulika je zřejmě jasná volba. Jelikož moje 29“ nemá střed pro uchycení kotouče, nezbývá mi než koupit KH Spirits a Nimbus d-brake (raději rovnou dva) pro třmen. Ne, že bych to teda v nejbližší době plánoval, ale pokud začnu zase aktivně jezdit a provizorium v podobě Véčka přestane dostačovat, nevidím to na jiný způsob řešení.


Mám ji na obou jednokolkách, nastavovací mechanismus drží, nikde se nic neviklá. Nová verze zůstala určena pouze pro průměr sedlovky o průměru 27,2 mm – ještě, že jsem se nesnažil čekat:)


Jako nové, ale od pár bebí už mě stačily zachránit. Jakmile mám krátký rukáv, beru si je automaticky. Zvykl jsem si na ně během první jízdy a nijak mě neomezují. Elasticita zůstala zachována, takže pěkně drží a nemusím si je po cestě nijak upravovat.


Podomácku vyrobené Véčko jsem používal rok. Svůj účel splnilo (a stále plnit může, jen … no však víte). Žádná součástka nepraskla, první špalky jsem kvůli laborování s jejich nastavením sjel během pár jízd (dobrých 70% šlo dolů při jednom extra prudkém klesání), druhé tam mám doteď. Na 29“ slouží stále ty první a moc jsem je prozatím neobrousil. Hrátky s páčkou jsem brzy zvládl a nebyl problém brzdit i na hrbolatém povrchu, kdy vám „brzdící prst“ lítá nahoru dolů. V prudkých klesáních je brzdný účinek nedostatečný, ale těch zase tolik nezažívám, takže se s tím dá žít. 24“ už asi jinou brzdu nepozná a věřím, že ji jednou vyzkouší i mé děti – přece bych se nezbavil své první uni, na té se budu nechávat fotit i jako vetchý stařec.


Co nevidět oslaví 2 roky bezproblémové služby. Dobrý kup to byl. Jen si v porovnání s tím mým, o generaci novějším, všímám, že je celkově trochu pomalejší. Nemá-li však člověk přímé srovnání, ani mu to nepřijde. Teď jen, aby takhle šlapal ještě pár let.


Takřka na den přesně po 11 letech jsme se s kamarádem (ten, který tam leze na fotce s červeným křížkem), tentokráte na kolech, vypravili k Velké Americe. Ani bych to nezmiňoval, jen se tam od výpravy v minulém článku změnilo to, že zbudovaná vyhlídka skončila v propasti a ta menší skála, na které byla vybudována, se rozpadla, což napomohlo mnohem snadnějšímu přístupu dolů z onoho místa (podklad je sice méně stabilní, za to nová vrstva není tvrdá a uklouzaná a má mírnější sklon – dostanete se tam tak i s dědou, který tam před 60 lety zbouchnul vaší babi a teď by tam chtěl rozsypat její popel). Takže si pospěšte, než to nějací koumáci zase opraví.


Červenec 2012
Červen 2014


Všechny disky z článku se stále zvesela točí, 1TB běží tak 2h týdně, když obvykle v neděli dělám zálohu všeho nového, nemá tedy nárok na nějakou poruchu z opotřebení. Zbývá mi na něm posledních 70GB volného prostoru, takže se asi budu muset poohlédnout po nějakém dalším kousku:)


Po téměř roce a půl mi ukazuje počítadlo pořízených fotek/videí hodnotu 3420. Z pohledu HW je vše v pořádku, jen se objevily nějaké ty škrábance po těle, SW (nebo spíše FW) bez nejmenších problémů (ale to je zřejmě u fotoaparátů standard). Po přečtení mé recenze jsem nenašel nic, s čím bych nyní nesouhlasil. Jen na makro jsem poznal, že je tento foťák takřka nepoužitelný (těch 8 cm jsem přehnal, reálně je to tak 12 cm a to už nepovažuji za makro; navíc v tomto režimu se obvykle fotí objekty s různými malými detaily a ty ten objektiv prostě nedá). Z kvality nahrávaného videa jsem též stačil vystřízlivět. 720p přeci jen není žádný zázrak, navíc drobné detaily prostě neexistují (což se projeví typicky když natočíte obličej člověka vzdáleného pár metrů – sice poznáte, o koho jde, ale když na to koukáte zblízka, již vidíte, jak se mu po obličeji honí pixely, které deformují ústa atd.). Nekvality jsem si pořádně všiml až při porovnání s videem, které produkuje tátova Lumia 820. Ta sice vytváří 1080p video, ale zase s polovičním datovým tokem, přesto je ostrost úplně někde jinde. Pro Fuji tak hovoří akorát použitý formát videa a z toho plynoucí jednoduché stříhání po jednotlivých snímcích, což se mi při vytváření uni videí neskutečně hodí. Ačkoli by můj vyhlédnutý telefon měl točit nesrovnatelně lépe (a fotit zhruba stejně), budu Fuji používat i nadále, především při ježdění na uni, kde je klasický foťák se zabudovaným závitem na stativ praktičtější a hlavně odolnější (a postradatelnější) než tenký telefon s velkým displejem.


MicroSD karta funguje, pouzdro drží, noname akumulátor také, SOLID stativ zatím neopustil plastové pouzdro. JOBY s sebou tahám neustále, když jezdím na uni, mám ho nacpaný v kapse, párkrát jsem na něj upadl, ale je až na menší ušpiněnost jako nový. K novému telefonu jsem zase objednával nějaké drobnosti z Číny a rovnou tam přihodil i dvě malé napodobeniny JOBYho za zlomek jeho ceny, takže časem napíšu nějaké malé srovnání.

Rekapitulace starých článků I.

Již uveřejněné články needituji, protože se mi jednou při takovém zásahu rozházely mé pečlivě vytvářené rozestupy mezi textem a fotkami a už tu hrůzu nechci nikdy zažít:) K mnohým věcem mám ale s odstupem času co říct (především k zakoupeným výrobkům) a tak to napíšu souhrnně v několika samostatných článcích. Je to tak možná i lepší, bude to pěkně na jednom místě. Každý blok je uvozen nadpisem toho kterého článku, ten je klikatelný a dostane vás, světe div se, na článek samotný.

  
Z původní uni už toho moc nezbylo, takže těžko dělat nějaké dlouhodobé závěry. Sedlo vydrželo, ale záhy jsem ho nahradil pohodlnějším. Sedlovka nepraskla, byla vyměněna za nastavitelnou. Rám nevydržel. Kliky jsem si zničil vlastní blbostí hned na začátku, ty nové stejné jsou doteď ok. Kovové pedály vydržely všechny ty pády, jen ložiska už nestojí za moc - chrastí a jeden pedál se trochu viklá (při jízdě to člověk ale ani nezaregistruje). Pneu je už místy řádně sjetá a na kluzčím povrchu je to znát. Ráfek, střed a dráty jsou v pohodě. Levnou řadu Cross výrobce již zrušil a nabízí zřejmě více či méně odolnější řady Muni a QX. Kdybych si měl znovu koupit levnou 24", co ale něco vydrží, šel bych do Nimbus Muni. Moje 24" již 13 měsíců smutně stojí ve sklepě a čeká na svoji šanci. 29" se už také neklidně ošívá, neboť přes dva měsíce neviděla venkovní svět. Moc rád bych je holky provětral, ghanský šaman však mé koleno zaklel (stává se to i známějším osobnostem) a musím ještě nějakou dobu vydržet.


Exustary již nepoužívám, protože se vytahal ten nenastavitelný elastický pásek u kolena, chrániče sjíždějí a musejí se pravidelně vytahovat vzhůru. Mám je jen jako nouzovku a případně pod užší dlouhé kalhoty, které přes KH nepřetáhnu. KH jsou místy trochu ošoupané, jinak jim nic není. Stále mě trochu zlobí to pootáčení jednoho z nich a občas se mi po jízdě udělá na lýtku nepěkná vyrážka. Ale to bude nejspíše způsobeno bordelem, který se mi pod chrániče dostane a když s tím poté několik hodin jezdím, zažere se to do zpocené kůže a tropí neplechu. Žádný velký náraz jsem přes ně neschytal, ale od drobnějších, především odřenin, mě zachránily vždy. Udržovat je je snadné - osprchují se a jsou zase ok. Po vyschnutí se nijak nekroutí.


Helma na vhodnou příležitost demonstrovat svou nepostradatelnost stále marně čeká. Ještě jsem jí nezpůsobil ani škrábanec. Ale na uni bych bez ní nevyjel. Vycpávky se nevymačkaly, takže na hlavě drží pořád stejně dobře. Jen se jednou odlepila vnitřní polystyrenová část od svrchní plastové skořepiny, ale stačilo dát na pár míst lepidlo a problém byl zažehnán.

Hnědé boty z tržnice se první zimu díky svému papírovému základu částečně rozpadly, takže už je nenosím, ale svému účelu posloužily. K Memphis One jsem si pořídil ještě Memphis "Two" a mám vystaráno. Až na bortící se klenbu pod vložkou, což umím dát do kupy, nemají chybu. Do kotníku jsem od té doby od jednokolky nedostal a nízké boty už bych si na ní nepořídil.


Používám stále ty samé. KH se po prvotním zašití vzpamatovaly a od té doby drží. Kdyby bylo potřeba nových, asi bych si pořídil tu aktuální žluto-černou verzi, vypadá povedeně.


KH Freeride mám i na 29", z čehož je zřejmé, že jsem s ním spokojen. Ani na jednom mi nepraskl nárazník či někde látka, tuhost výplně též zůstává jako na začátku.

Cykloslipy jsem měl na sobě jen párkrát, než jsem poprvé zkusil cykloboxerky. Ty mám na sobě od té doby při každé jízdě. V létě se v nich teda dost pařím, ale to je tak vše. Hlavně, že nejsem nikde odřený a nemusím se pak mastičkovat. Kvalitu provedení musím pochválit - síťovina nikde nepraskla a vložka se neprodřela. Kdybych se do nich při občasném balancování nad okrajem propasti několikrát nepokálel, zůstala by i jejich bílá barva (ok, to byl hodně blbej vtip).


Stále funguje, stejně jako má starší S2. Vzhledem k tomu, že jsou 99,9% času ve vypnutém stavu, tak nic jiného ani nečekám, i když stárnutí materiálu je svině, já vím.


Švy na batohu nikde nepovolily. Rezervoár vodu nepropouští, a protože do něj liji jen čistou vodu, kterou hned po jízdě vypustím a nechám ho vysušit, nedělá se mi v něm žádný humus a vypadá i po letech jako nový. V hadičce se mi trochu přírody vytvořilo, ale zatím mě to neotrávilo, takže neřeším. Náústek chrabře odolává mým tesákům.


Funguje i nadále bez problémů. Množství prachu po sklíčkem se ještě zvýšilo, ale nebrání čtení zobrazovaných informací. Když jsem si časem koupil nabíjecí baterie Sanyo 2700 mAh, výdrž násobně stoupla a na jednu se dá logovat od rána do večera (sorry, přesně jsem to nikdy nezměřil). Ta nepříjemnost s automatickým spojováním trasy po vypnutí/zapnutí logování byla krátce poté vyřešena novější verzí programu, kde si to lze nastavit. Já používám dlouhodobě 10 minut, ale zřejmě nejpraktičtější je si nastavit okamžité založení nové trasy a v případě potřeby je potom v programu jednoduše spojit. Jednou za rok vyprší tomu programu Holux ezTour nějaký klíč k mapám a je třeba stáhnou a nainstalovat novou verzi. Vždy se děsím, že to tentokrát nepůjde, a budu muset řešit co s tím, ale zatím to fachá.


Až se mi s tímto přehrávačem něco stane, tak budu hodně smutnit. Za toho 2,5 roku jsem si ho oblíbil ještě víc, než předchozí Emgeton, a i když během pár měsíců plánuji nový telefon, který bych mohl jako přehrávač audia používat, budu dál nosit Sansu. Ona prostě nemá chybu. Za celou dobu nenastal žádný SW problém, nezačalo zlobit ani jedno mechanické tlačítko. Ze začátku nenáviděná klipsna se stala vítanou součástí přehrávače, který si tak podle potřeby připínám, kam to jde. A viklat se nezačala. Celou dobu se potýkám vlastně jen s jednou otravností. Mám rozposlouchaný např. podcast C, ve 40 minutě ho pauznu a vypnu přehrávač. Když později přehrávač zapnu, přehrávání sice pokračuje ve 40 minutě, ale v podcastu B nebo D. Za celou dobu jsem nepřišel na to, proč se to občas (třeba v jednom případu z pěti) stává. Donutilo mě to k tomu, že si před vypnutím vždy snažím vštípit do paměti, co za podcast zrovna poslouchám, protože už se mi několikrát stalo, že jsem si toho nevšiml, doposlouchal ten jiný a smáznul ho (čímž jsem samozřejmě přišel o poslech obsahu, který předcházel času, ve kterém byl pozastaven původní podcast). Když jsem pak začal poslouchat ten, ze kterého mi to samo přeskočilo z té pauzy, divil jsem se, že tohle už jsem přece slyšel a docvaklo mi to:) K mému překvapení jsem zjistil, že ji pár obchodů ještě nabízí, takže si pospěšte, nebudete litovat.